Otevřený program Future Memory Lab / Das Filmfest / 15. – 16. října
Jak se z dopisů, archivů a vzpomínek stává film? Jak propaganda utváří naši kolektivní paměť?
Otevřený industry program Future Memory Lab × Das Filmfest × Goethe-Institut zve na setkání s předními filmařkami a experty z oboru, který proběhne v Praze ve čtvrtek a v pátek 15. a 16. října 2026.
-
čtvrtek 15. října 2026 ↗ 14:15–15:45 Case study: Fiona Ziegler ↗ Kino Goethe-Institut: Od nalezených dopisů k found footage: Jak proměnit vzpomínku ve film
Nezveřejněná korespondence mezi spisovatelkou Ingeborg Bachmann a babičkou Fiony Ziegler, objevená o několik desetiletí později v rodinném domě, se stává východiskem osobního pátrání po přátelství mezi veřejně známou osobností, Ingeborg Bachmann, a ženou, kterou autorka znala pouze z rodinného prostředí – svou babičkou Heidi Auer.
Prostřednictvím dopisů, rodinných fotografií, nalezených archivních materiálů, svědectví a nově natočených záběrů na 16mm film se film pohybuje na pomezí archivu a imaginace. Samotný proces hledání, vzpomínání a rekonstrukce minulosti se proměňuje v tvůrčí cestu.
Fiona Ziegler je švýcarská režisérka a scenáristka, jejíž tvorba se pohybuje na pomezí osobní paměti, historického výzkumu a filmové imaginace. Režii vystudovala na FAMU a získala magisterský titul v oboru mezinárodní historie a politika. Její celovečerní debut Lost in Paradise, vůbec první švýcarsko-česká koprodukce, měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Febiofest Praha v roce 2021 a byl nominován na Cenu diváků na Solothurn Film Festivalu. Ziegler v současnosti připravuje hybridní dokument Wie immer, deine Ingeborg (Jako vždy, tvoje Ingeborg), který se zabývá přátelstvím spisovatelky Ingeborg Bachmann a Heidi Auer. Vedle vlastní filmové tvorby Ziegler vyučovala na FAMU a FIOFA a je předsedkyní Filmového fondu v Bernu.
-
pátek 16. října 2026 ↗ 10:00–11:30 Case study: Monika Preischl ↗ Kino Goethe-Institut: Jsme formováni archivními obrazy? Dlouhá historie toho, jak propaganda utváří naši kolektivní paměť
Obrazy, které utvářejí naši představu o dějinách 20. století, často vytvořili lidé u moci. Byly inscenovány, vybírány a uchovávány státem či armádou a dnes představují ikonické obrazy naší historie.
Tři příklady nás vybízejí k novému pohledu: Kdo tyto obrazy vytvořil a proč? Co v nich může být skryto a jaké příběhy vyprávějí? A dokážeme v naší kolektivní paměti vytvořit prostor také pro příběhy, které tyto obrazy opomíjejí?
Monika Preischl již dvě desetiletí působí jako archivní producentka a researcherka na dokumentárních i hraných filmových projektech po celém světě. Dvakrát získala ocenění FOCAL Award a iniciovala vznik archivních trhů v Německu – od roku 2022 je součástí DOK ARCHIVE v rámci DOK Industry v Lipsku. Je také spoluzakladatelkou profesního sdružení GRAP, které zastupuje zájmy archivních researcherů a producentů v Německu.
Přednáší a vede semináře a workshopy zaměřené na práci s archivními materiály. V srpnu 2024 měl na Benátském filmovém festivalu premiéru film Riefenstahl, na němž se podílela jako archivní producentka. V roce 2025 se její archivní práce podílela také na filmu A Six Billion Dollar Man, který měl premiéru v Cannes.
-
pátek 16. října 2026 ↗ 14.30 – 16.00 Case study: Ulrike Kofler ↗ Kino Goethe-Institutu
Ve své case study představí svou práci střihačky a ukáže několik ukázek z filmů, na nichž pracovala. V některých případech se podívá také na původní scénář a pokusí se připomenout si, v čem spočívala hlavní výzva při jejich vzniku. Pokud zbude čas, přečte několik úryvků z knihy How to Be an Artist, která ji už řadu let provází při práci na filmech a pomáhá jí ve chvílích, kdy neví, jak dál. Vysvětlí také, proč věří, že filmy vznikají v časných ranních hodinách, těsně před svítáním. Case study nabídne prostor pro živý dialog.
Ulrike Kofler je rakouská scenáristka, režisérka a střihačka, která je známá svou prací na řadě mezinárodně úspěšných filmů. Spolupracovala s mnoha režiséry, například s Josephem Haderem nebo Danim Levym. Zvláštní pracovní vztah ji pojí s režisérkou Marií Kreutzer, s níž společně studovala film ve Vídni. Kofler stříhala všechny filmy Marie Kreutzer, včetně snímků Der Boden unter den Füßen, Corsage a nejnovějšího Gentle Monster.
Její celovečerní režijní debut Was wir wollten byl v roce 2021 vybrán Rakouským filmovým a hudebním průmyslem jako rakouský kandidát na Oscara za nejlepší mezinárodní celovečerní film a je dostupný na Netflixu. V roce 2024 následoval celovečerní film Gina, který byl uveden na řadě festivalů a získal několik ocenění. Ulrike Kofler také režírovala pětidílnou minisérii Sexually Available pro německou televizi.
- Program vzniká ve spolupráci Goethe Institut, Das Filmfestu a Future Memory Lab.
